Peníze od Hitlera

Příběh, v současné době i divadelně zpracovaný, mapuje osud židovské dívky, která zázrakem přežije koncentrační tábor, po návratu však zjišťuje, že je její rodina označena za kolaboranty. Dále žije celý svůj život životem rozpolcené osoby, která by ráda očistila rodiče, žila normální život, ale vzpomínky na válku a návrat jí to neumožňují. A těsně před smrtí, šedesát let po válce, nalézá v paměti i vzpomínku, která usvědčuje jejího otce, že se příslušností k nacistům snažil zakrýt židovský původ...
Stojí za přečtení, kniha je plná zajímavých myšlenek a obrazů. Zde malá ukázka:

Vždycky se mi zdálo, že je mnohem těžší nashromáždit argumenty pro to, aby se člověk nezabil. Aby žil.
Odejít dobrovolně, říká se. Nikdy to není dobrovolné. Člověk je nucen zjevnými i skrytými proudy, které vytvarují a vymelou břehy takového činu. Proudy vnějších okolností. Vnitřních trýzní. Je postrkován a doplaven k poslednímu.
Když člověk pozná, co všechno život obnáší a jak málo je v davu spravedlivých, měl by odejít. Včas. Jenomže ještě pořád zbývá naděje, že cosi zůstává skryto. Něco, co se člověk dozví, co pochopí v příští minutě, za nejbližší zákrutou.
A všechno se tím definitivně změní.

---

A osud mu už nedopřeje času, aby to, co ho tížilo nejvíc a užíralo mu nejen spánek, ale i radost závěrečných let života, někomu povědět. Stejně netušil komu a nevěděl jak. Přemítal, proč se to hlavní o lidském životě nedozvíme. Ne proto, že by příběh končil, ale proto, že končí zásoba použitelných slov. Ano, jistě, slovy se dá hodně napáchat.
Ničemu se jimi nedá zabránit.

Denemarková, Radka : Peníze od Hitlera, Host - vydavatelství, s. r. o., Brno, 2006