A co jsem si tentokrát vybral za citáty, které mne oslovily:
"Čtyři slavnostní sliby," řekl a zavřel záštiplně oči. "Slibuju, že zachráním každou bytost, byť by jich bylo bezpočet, slibuju, že potlačím každou vášeň, byť by jich bylo sebenevyčarpetelněji, slibuju, že si osvojím všechny dharmy, byť byly sebenezměřitelnější, slibuju, že se doberu Buddhovy pravdy, byť byla sebenepostižitelnější..."
I když by mi tohle samo o sobě zas tak nevadilo. Poněvadž když někoho kritizuju, tak mu to aspoň řeknu od plic, a vím, že si dřív nebo pozdějc každou kritiku, co vyslovím, pořádně odskáču, ať už tak nebo tak.
...jediný, co má v náboženským životě nějakou cenu, je od všeho se oprostit... Nemít žádný tužby. "Po ničem neprahni!" Jenže herce dělají hercem především jeho tužby...
... A tohohle se už nezbavíš. Nemůžeš se jednoduše vykašlat na to, k čemu tě tvoje tužby dovedly. ... Jediný, co můžeš dělat, jediná nábožná věc, jakou můžeš dělat, je hrát. Hrát pro Boha, když myslíš - stát se boží herečkou, když myslíš.
Umělec se má starat jen o to, aby spěl k dokonalosti, ať už k takový nebo makový, k tomu, co pokládá za dokonalost on, ne někdo druhej. Na to ostatní nemáš ty co myslet, to mi věř.
Salinger, J. D. : Franny a Zooey, Odeon, Praha 1987
