Steve Jobs

Walter Isaacson : Steve Jobs; Práh, Praha 2011

Než obtížně hodnotit, budu citovat místa, která jsem si založil...

• Pokud chcete žít svůj život tvořivě jako umělec, nesmíte se moc otáčet dozadu. Musíte být ochotni přijmout všechno, co jste udělali, i to, čím jste byli, a hodit to za sebe.
  str. 240, poslední odstavec
  
  
• Přes veškerou tvrdohlavost a neutišitelnou touhu všechno řídit byl Jobs také někdy nerozhodný a zdrženlivý, když se v něčem cítil nejistý. Toužil po dokonalosti a nedokázal si představit, že by měl vytvořit něco, co dokonalosti nedosahuje. Nerad se pral se složitými věcmi. Platilo to pro výrobky, design i vybavení domu. A byla to pravda, i pokud šlo o osobní závazky. Jestliže si byl jistý, že koná správně, byl k nezastavení. Ale pokud měl pochybnosti, občas vypínal a odmítal se zabývat tím, co mu nesedlo.
  str. 385, dole
  
  
• "Jen pro šílence. Ztracence. Rebely. Potížisty. Nesprávné lidi na nesprávném místě. Pro ty, co vidí věci jinak. Pro ty, co nemají rádi pravidla. A nemají žádný recept vůči status quo. Můžete je citovat, nesouhlasit s nimi, oslavovat je nebo je pomlouvat. Jen jednu věc nemůžete, ignorovat je. Protože právě oni mění svět. Postrkují lidskou rasu dopředu. I když se na ně někdo může koukat jako na šílence, my vidíme jejich génia. Protože lidé, kteří jsou natolik šílení, aby si mysleli, že mohou změnit svět... jsou to ti, kdo jednají."
  str. 401, střed
  
  
• iPod jsme dělali pro sebe, a když člověk dělá něco pro sebe nebo pro svoje nejlepší přátele a rodinu, nemůže udělat špatnou věc. Když ale něco nemáte rádi, tak se kvůli tomu nepřetrhnete, nebudete kvůli tomu dělat po večerech a o víkendech a neobětujete tomu první poslední.
  str. 494, horní citát
  
  
• Odmítal věci jako je speciální parkovací místo..., zato však pravidelně nechával svůj vůz na místech pro invalidy. Chtěl, aby ho vnímali jako člověka, který pracuje za dolar ročně (a snad by se tak rád vnímal i sám), ale na druhou stranu požadoval obrovské balíky opcí. Byl to člověk plný protikladů, rebel, z něhož se stal úspěšný byznysmen, muž jenž chtěl věřit, že v životě uspěl, aniž se prodal.
  str. 545, závěr kapitoly
  
  
• Jobse dojala historka Michaela Noera ... když k němu přišel chudý šestiletý chlapec, který tam uklízel chlévy. Byl zvědavý, a tak mu Noer přístroj (iPad) půjčil. Chlapec nikdy předtím počítač ani nic podobného neviděl, ale ještě než mu Noer stačil cokoliv říct, začal zařízení intuitivně ovládat. Hbitě se pohyboval po obrazovce, spouštěl aplikace, hrál tivoli. "Steve Jobs stvořil výkonný počítač, jejž dovede bez návodu používat i negramotný šestiletý kluk", napsal Noer.
  str 599, střed
  
  
• "S mojí vírou v Boha je to tak padesát na padesát, " řekl. "Po většinu života jsem cítil, že nad námi musí být něco víc."
  Připustil, že tváří v tvář smrti ten poměr možná přehodnotí a zvítězí v něm touha věřit ve věčný život. ...
  ... "ale na druhou stranu - možná je to, jako když zmáčknete vypínač," řekl pak. "Cvak! A všechno je pryč."
  Znovu se odmlčel a po chvíli se usmál. "Asi proto jsem na naše výrobky nikdy nechtěl dávat vypínač."
  str. 678, závěrečná pasáž knihy